Proč Vize 18?

Proč vlastně vznikla Vize 18? Dokola se v ní mluví o změně, ale proč? Co je v Sokole tak špatně, že si se pustil do takového podniku? Co tě k tomu vedlo? Podobné otázky dostávám stále častěji. Další výtkou Vize 18 je, že je velice obecná. Jinou, že jí chybí razance, že je až příliš korektní.

Lze se na problém vrhnout jako predátor na kořist? Ano, ale znamená to problematiku hodně zjednodušit. Odložíme tedy rukavičky, ale korektní zůstaneme.

CO JE V SOKOLE ŠPATNĚ

Udělat jednoduchý seznam toho, co je špatně, není snadné. Každý blok, který Vize 18 popisuje, odkazuje na celou oblast, kterou je třeba řešit. Nejsme příznivci zjednodušených popisů, protože nás mohou snadno svést jinam. Přesto to teď uděláme. Tato kapitola bude tvrdou kritikou, při které se nelze vyhnout tomu, že se někdo bude cítit dotčen. Pohled do zrcadla nemusí být vždy příjemný.

Vize 18 je z části kritikou současných poměrů v Sokole. Jsme si vědomi, že poměry v župách a jednotách se různí. Dívejme se na Sokol jako na celek a tudíž od jeho hlavy, tj. od ústředí k župám a jednotám. Každá tato organizační úroveň má mít své parametry. Od ústředí očekáváme to nejlepší, protože tam očekáváme ty nejlepší, ve všech směrech nejlepší kvalitu. Náš kritický pohled míří v první řadě k ústředí ČOS. Samozřejmě, prostor pro zlepšení máme také v župách a jednotách.

1. Financování

Jsme naprosto závislí na státu. Příjmová strana rozpočtu ČOS není dostatečně řešena, jsou zcela ignorovány zásady vícezdrojového financování. ČOS zcela opomíjí možnosti fundraisingu, aktivně se nezajímá o strukturální fondy EU.

2. Komunikace

Vnitřní komunikace spolku je ve špatném stavu. Předávání informací vázne (viz provedené průzkumy), vysvětlování záměrů se až na výjimky nekoná. Vnější komunikace spolku prakticky neexistuje. Snahy jsou roztříštěné, vše řešíme na koleni.

3. Cíl

Práce vrcholných orgánů je nekoncepční, postrádá jakýkoli cíl. Díky absenci cíle se veškeré úsilí tříští, každý táhne organizaci jiným směrem. Všechny výstupy v této oblasti skončily zatím jen obecnými frázemi.

4. Řízení

Bez cíle nelze efektivně řídit. Naše práce postrádá jakékoli měřitelné parametry. Z pohledu managementu žádné řízení neexistuje, vše se děje samospádem. V řídicích funkcích dochází často ke konfliktu volených a zaměstnaneckých pozic. Lidé v takové situaci zcela přirozeně nemohou plnohodnotně dělat ani jednu ze svých činností.

5. Podpora jednot a žup

Ze strany ústředí je deklarován servis jednotám, avšak skutečnost je jiná. Úloha servisní organizace, kterou by ústředí mělo být, je nedostatečně plněna. Dochází spíše k zatěžování jednot a žup administrativou, často na poslední chvíli. Z toho pramení značná frustrace zapojených lidí, a postupně o ně přicházíme.

6. Rétorika ústředí

Rétorika ústředí vyzdvihuje formální stránku věcí nad jejich obsah. Ústředí zde má být pro župy a jednoty, nikoli obráceně.

Závěr

Dlouhodobě si odmítáme přiznat problém. Z odpovědných míst slyšíme pouze plácání se po ramenou. Když už je problém připuštěn, nejsou činěny praktické kroky, které by věc řešily. Situace se dá přirovnat k chování narkomana, který sám sebe i svět okolo stále přesvědčuje o tom, že má vše pod kontrolou. Sokol žije v iluzi, současná rizika podceňuje, nezná svou situaci, pouze odhaduje, své snažení neměří a neporovnává se světem okolo.